O hledání harmonie těla a duše (3. část)

Jako lékaře se Vás nemohu nezeptat, jaký je váš pohled na proběhlou pandemii?

V proběhlé covidové krizi vidím dva aspekty.

V prvé řadě jsme již několik desetiletí svědky dlouhodobého oslabování obranyschopnosti a odolnosti populace nejen v oblasti tělesné, ale i v oblasti duševní, sociální a ekonomické.

Příčinu spatřuji, jak už jsem řekl, ve snaze liberálního konzumismu podsouvat lidem jako legitimní způsob chování, který se snaží eliminovat tradiční hodnoty, na kterých stojí evropská kultura. Takový způsob chování podporuje zejména u mladých pocit zdánlivé svobody.

Rozvíjí se jakási divoká, na dosud uznávaných hodnotách nezávislá svoboda. Ve skutečnosti je to bezohlednost a nerespektování potřeb druhých.

Chamtivost, poživačnost a nezdrženlivost rozvrací nejen schránku tělesnou (užiju si a sním, co tělo vydrží), ale oslabuje naši psychickou odolnost. Vede nás do nedůstojné závislosti a podřízenosti. Postupně nás zbavuje i základní soudnosti.

Nakonec jsme zcela odkázáni na mediální informační pole, protože vlastní informační pole jsme už ztratili.

Druhý aspekt covidové krize vidím v tom, že skupiny lidí, kteří se dostali k moci, jsou posedlí touhou ovládat druhé a ztratili veškeré zábrany. Nevadí jim, že jednají proti vlastním zákonům. Nevadí jim, že nerespektují vědecká fakta. Jejich vlastní pokyny připomínají spíše rozkazy velitele brigády Ritter von Herbera z Haškova Švejka.

Naše populace je však dlouhodobou masivní mediální masáží velmi snadno ovladatelná.

Celá řada politiků považuje očkování za jedinou možnost, jak s ní skoncovat. Stále na to panují nejednotné názory. Můžete toto okomentovat? Možná i doplňující a složitá otázka by zněla: Skončí podle Vás pandemie?

Poručíme větru, dešti!!! Uděláme za covidem tečku!!! Prvnímu se už smějeme, druhému mnozí z nás věří. Cíl likvidovat nemoc na úrovni těla je doktrína, která staví jejího autora do role nevědoucího. Je to stejné jako likvidovat smrt.

Nemoc a smrt nemohou ani mocní tohoto světa oddělit od zdraví a života. (Když slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.) Dále musí platit zásada, že nemoc, proti které se očkuje, musí být dlouhodobě nebezpečnější než vakcína. Do té doby musí být očkování dobrovolné. O covidu se musí vést odborné diskuze, musí se začít se skutečnou prevencí v oblasti životního stylu a odolnosti organismu.

Očkování není v současné době nejlepší a už vůbec ne jedinou cestou.

Zakrývání dýchacích cest u zdravých lidí, diskriminace zdravých lidí a benevolentní chování k infekčním očkovaným, kteří například nemusí do karantény, je ostudou a provokací, kterou si necháváme líbit.

Každá dosud popsaná epidemie se vyčerpala za dva roky. Pokud tato krize neskončí na jaře příštího roku, jedno z možných vysvětlení bude, že masivní očkování žene virus do nových mutací, které krizi prodlouží.

Článek pro Hostivický měsíčník byl publikován v listopadu 2021.